V Longevity podcastu Hospodářských novin nyní absolventka VŠCHT vysvětlila, jak se kosmetické produkty skutečně skládají a proč samotný výběr účinné látky bývá tou snazší částí práce – mnohem těžší je dostat ji skutečně do pleti.
Retinol není pro každého
Jednou z nejskloňovanějších látek posledních let je retinol. Podle Průšové jde o molekulu objevenou už v 50. letech minulého století, která se dlouho používala výhradně ve farmacii. Funguje tak, že urychluje životní cyklus kožních buněk – pleť se díky tomu rychleji obnovuje, ale u citlivějších lidí to může způsobit zarudnutí a olupování. Proto se dnes látka často "enkapsuluje", tedy obaluje do nosičů, které zvyšují její stabilitu a snižují podráždění při zachování účinku.
Evropská unie nedávno zavedla jeho koncentrační limity – na 0,3 % pro přípravky na obličej a 0,05 % pro tělo, s povinným upozorněním na etiketě. Důvodem je reprodukční toxicita při překročení bezpečné denní dávky, zejména v kombinaci s doplňky stravy.
Alternativou pro citlivější pokožku je rostlinný bakuchiol, který by neměl způsobovat takovou citlivost na sluneční záření.
Proč procenta na etiketě nic neříkají
Průšová varuje před honbou za vysokými koncentracemi. Vyšší procento účinné látky podle ní automaticky neznamená lepší výsledek – klíčové je, v jaké formě a nosném systému se látka do přípravku dostane. Stejné množství peptidu nebo niacinamidu se může chovat úplně jinak podle toho, zda je rozpuštěné ve vodné bázi, nebo uzavřené v lipozomu či jiném nosiči, který zajistí, že se látka dostane přesně tam, kam má.
Podobně to platí i u kyseliny hyaluronové – rozhoduje délka molekulárního řetězce, ne jen procento na obalu. Proto podle formulátorky běžný spotřebitel ze složení kosmetiky spolehlivě nevyčte, jak dobrý produkt skutečně je. Jediná spolehlivá cesta je produkt vyzkoušet, ideálně po dobu několika týdnů.
Mikrobiom, peptidy a prebiotika jako nový trend
Průšová preferuje komplexnější přístup než jednoduché "hvězdné" molekuly typu vitamin C nebo niacinamid. Sama sází na prebiotické extrakty, které živí prospěšné mikroorganismy na kůži a pomáhají tak potlačit ty škodlivé – s efektem na akné i zarudnutí. Velký potenciál vidí také u peptidů, kterých je dnes na trhu už desítky druhů a které dokážou stimulovat tělu vlastní tvorbu kolagenu mnohem efektivněji než aplikace hydrolyzovaného kolagenu z vnějšku.
Přírodní kosmetika a greenwashing
Podle Průšové dřívější absence jasných pravidel umožňovala výrobcům tvrdit prakticky cokoliv. Dnes existuje evropská norma ISO 16128, která přesně definuje, co lze označit jako přírodní nebo organické. I tak státní dozory pravidelně odhalují problémy – zejména u přírodní kosmetiky bez konzervantů, kde loňská kontrola odhalila nevyhovující konzervaci až u desetiny testovaných výrobků.
Slogan "bez chemie" považuje formulátorka za nesmysl – i extrakce rostlinného oleje je čistě chemický proces.
Parabeny a silikony si nezaslouží svou pověst
Parabeny jsou podle Průšové opakovaně vyhodnocené evropským Vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitele jako bezpečné v povolených limitech, přesto jejich použití dnes představuje "marketingovou sebevraždu". Podobně silikony zahrnují stovky různých látek s odlišnými vlastnostmi – od téměř inertních lubrikačních gelů po specializované elastomery pro dekorativní kosmetiku. Plošné odsuzování obou skupin látek označuje za zjednodušující.
SPF: méně může být více
Jiný je i její pohled na opalovací krémy. Doporučuje celoroční používání SPF, sama nosí SPF 15 po celý rok a vyšší faktor volí jen při intenzivní expozici slunci v teplých oblastech. Argumentuje tím, že rozdíl v ochraně mezi SPF 15 (93 %) a SPF 50 (98 %) je malý, zatímco množství chemických filtrů nanášených na kůži roste mnohem výrazněji. Podle ní je pravidelné používání nižšího faktoru přínosnější než sporadické mazání vysokým faktorem jen v létě.
Ke korejským opalovacím krémům, kterým se často připisuje vyšší kvalita, je skeptická – jde spíše o odlišnou (a méně přísnou) metodiku měření SPF než o skutečně vyšší účinnost.
Korejská rutina není pro Evropu
Desetikrokovou korejskou péči o pleť Průšová vnímá jako životní styl, který je v Evropě těžko přenositelný. Jednotlivé korejské produkty počítají s tím, že se vrství s dalšími kroky rutiny – když si spotřebitel koupí jen jedno sérum, efekt se nemusí dostavit, protože chybí zbytek postupu.
Na závěr: základ je spánek, strava a pravidelnost
Podle Průšové žádný krém nenahradí kvalitní spánek, vyváženou stravu a dostatečný pitný režim. Genetiku nepovažuje za rozhodující faktor – pravidelná péče o pleť podle ní přináší viditelné výsledky i u lidí, kteří s ní začnou až po čtyřicítce.
Posluchejte víc v aktuálním díle podcastu Longevity Hospodářských novin s Lenkou Průšovou
DALŠÍ DÍLY PODCASTU
