Osm let. To číslo šokuje i vědce
Když časopis Nature Medicine letos zveřejnil studii o vlivu antibiotik na střevní mikrobiom, překvapila i samotné výzkumníky. Ukázalo se, že změny ve složení střevních bakterií po antibiotické léčbě mohou přetrvávat až osm let. „Ttěch osm let je opravdu hodně. Mě to překvapilo,“ říká Jakub Hurych, mikrobiolog, který se výzkumem mikrobiomu zabývá. „Dotud jsme se bavili většinou, že ty změny jsou signifikantní třeba po šesti měsících.“
Je ale důležité dodat: nejde o to, že by mikrobiom po antibiotikách přestal fungovat. Spíš nese jakousi jizvu — změnu ve složení bakteriálních komunit, která může mít dlouhodobé dopady na zdraví.
Zelený hlen neznamená bakterie
Největší problém není v tom, jak antibiotika užíváme — ale v tom, kdy je vůbec beráme. Podle amerického CDC se přibližně 28 % antibiotik předpisuje na virózy, kde nezábirájí vůbec. „Něco mezi čtvrtinou a třetinou všech předepsaných antibiotik u respiračních nemocí jsou předepsána špatně. To je strašně moc,“ říká Hurych.
Jedním z nejcastějších omylů je přesvědčení, že zelený hlen signalizuje bakteriílní infekci. „I když budete mít zelený hlen, tak to vůbec nijak nesouviselo s tím, že jsou tam bakterie,“ vysvětluje mikrobiolog. Zelenou barvu způsobují bílé krvinky imunitního systému — a ty bojují stejně dobře s viry i bakteriemi.
Záněty dutin jsou přitom z 90 % virového původu a tělo si s nimi zpravidla porádí samo do tří až pěti dní. Pokud se stav nezlepší nebo se vrátí, pak teprve dává smysl uvažovat o antibiotikách.
Není antibiotikum jako antibiotikum
Pokud už antibiotika potřebujete, záleží na tom, jaká. Hurych upozorňuje na zásadní rozdíl mezi peniciliny a širokospektrálními antibiotiky, jako je populární Augmentin nebo Amoxiclav. „Ten složitější aminopenicilin má na anaeroby větší a silnejší vliv. A taky proto vytváří větší nerovnováhu a má tedy větší riziko nežádoucích účinků stran mikrobiomu.“
Jinými slovy: širší spektrum neznamená lepší léčbu. Znamená také širší škálu vedlejších efektů — včetně těch, které váš střevní mikrobiom pocítí na roky dopredu.
U nejčastějších respiračních infekcí způsobených streptokokem přitom stačí obyčejný penicilin, který má na střevní bakterie výrazně menší dopad. „Nemá smysl si brát cokoliv jiného,“ říká Hurych.
Antibiotikum manažerů a rezistence
Kvůli nadužívání antibiotik dochází k množení rezistentních, tedy odolných baktérií. Léky na ně pak vůbec nezabírají. To je vidět například u oblíbeného „manažerského“ antibiotika azitromyciná, které se užívá jen tři dny. „Každá pátá baktérie bude rezistentní, takže nám to vůbec nemusí fungovat,“ upozorňuje. Rezistence streptkoků vůči makrolidovým antibiotikům v Česku narostla až na 20 %.
Odolnost bakterií přitom WHO označila za jeden z největších zdravotních problémů současnosti. Predikční studie z časopisu Lancet odhaduje, že při současném trendu by mohla úmrtí spojená s antimikrobíální rezistencí do čtvrt století vzrůst na téměř osm milionů ročně.
Děti a antibiotika: vyšší riziko autoimunity
Zváštní pozornost si zasluhuje užívání antibiotik u nejmenších dětí. Studie sledující danské děti ukázala, že ty, které dostaly antibiotika do jednoho roku věku, měly vyšší riziko výskytu některých autoimunitních onemocnění — konkrétně astmatu a ekzémů. Střevní mikrobiom se totiž vyvíjí nejvýrazněji v prvních dvou až třech letech života. Jakýkoliv silný zásah v tomto období může zanechat stopu.
To neznamená, že by děti antibiotika brát neměly — pokud je lékař indikuje, mají svůj důvod. Ale stojí za to se ptát, zda jsou skutečně nutná. Lékaři se navíc často setkávají s tím, že na ně rodiče tlačí a antibiotika pro své děti vyžadují.
Jak mikrobiomu pomoci po léčbě
Pokud antibiotika vzít musíte, existují způsoby, jak podpořit obnovu střevního mikrobiomu. Klíčem je pestrost stravy — ideálně 30 různých druhů rostlinných potravin týdně. Číslo, které zní hrozivě, ale ve skutečnosti není tak těžké naplnit: různé druhy obilovin, ořechy, semínka, luštěniny, zelenina a ovoce se sčítájí rychleji, než čekáte. Červené a bílé zelí se přitom počítá jako dvě různé potraviny. Stejně tak červené a zelené jablko.
Fermentované potraviny jako jogurt, kefír nebo kysané zelí obnovu mikrobiomu také podporují. A co probiotika z lékárny? „Nejsou na to jasná data,“ říká Hurych přímo. Pokud vám vyhovují a cítíte se po nich lépe, nevadí — ale nejsou povinností.
Zbytek je překvapivě jednoduchý. „Abychom dobře spali, zbytečně se moc nestresovali a taky dobře jedli, protože to má nakonec dopad i na ten střevní mikrobiom,“ shrnuje mikrobiolog. Klišé, které ale platí.
DALŠÍ DÍLY PODCASTU LONGEVITY
