To vše má na svědomí RED-s: syndrom relativní energetické nedostatečnosti ve sportu. I když se v názvu objevuje slovo sport, stejnou měrou postihuje i nesportovce. Je to stav, kdy člověk nepřijímá dostatek energie pro běžné fyziologické funkce.
Nutriční terapeutka Markéta Gajdošová, která studovala v USA na University of Massachusetts a v Miami, v Longevity podcastu HN vysvětluje, proč je moderní společnost paradoxně obézní a zároveň podvyživená a co tento syndrom způsobuje.
Tak zvaný RED-S se zdaleka netýká jen vrcholových sportovců, ale až 60–70 % běžné populace, kteří jsou vystaveni vysokému psychickému tlaku, stresu a nedostatku času na jídlo. Tělo v tomto stavu sice disponuje energií na základní přežití, ale přestává mu zbývat na procesy, které vnímá jako sekundární, což je ovšem pro dlouhodobé zdraví kritické.
Dochází k narušení hormonální rovnováhy, schopnosti regenerace a kvality spánku.“To tělo sice relativně dobře funguje, ale postupně tam začíná klást klacky pod nohy,“ vysvětluje Gajdošová.
Nejnebezpečnější na tomto syndromu je jeho plíživý charakter; neprojeví se ze dne na den, ale buduje se týdny i měsíce skrze chronické dietování nebo nevědomé podhodnocování příjmu vzhledem k výdeji.
Metabolismus se na tyto podmínky adaptuje – neexistuje sice „pomalý“ metabolismus, ale tělo se dokáže přepnout do úsporného režimu, kdy vypne důležité hormonální dráhy, aby zajistilo přežití. Prvotní příznaky, jako je neustálá únava, pocit chladu nebo častá nemocnost kvůli oslabené imunitě, lidé často ignorují, což může vést k rozvoji chronických potíží.
U žen je tento systém ještě citlivější a prvním jasným „reportem“ o problému bývá často narušení menstruačního cyklu.
Vláknina jako uklízeč
Vláknina si v jídelníčku zaslouží maximální pozornost, protože její nedostatek přímo koreluje s vysokým výskytem rakoviny v české a slovenské populaci. V těle funguje jako stabilizátor a „uklízeč“, který má nesmírný protektivní účinek.
Jejím klíčovým benefitem je schopnost zpomalovat trávení a vstřebávání cukrů, což zajišťuje vyrovnanou hladinu energie bez prudkých výkyvů, které unavují organismus a mozek. Přestože lidé často spoléhají na ovoce a zeleninu, Markéta Gajdoš upozorňuje, že tyto zdroje samy o sobě k pokrytí denní potřeby obvykle nestačí.
Základem by měly být především celozrnné potraviny a luštěniny, které by se na talíři měly objevit ideálně alespoň třikrát týdně. Vláknina z přirozených zdrojů je navíc vždy spojena s dalšími mikroživinami a antioxidanty, což u umělých doplňků stravy často chybí.
Suplementace by proto měla být až poslední záchrannou variantou, pokud se nedaří vlákninu získat ze základního talíře. Je však třeba dbát na kontext; zatímco u sedavého zaměstnání je vysoký obsah vlákniny žádoucí pro pocit sytosti a stability, před sportovním výkonem může nadměrně zatížit trávení.
Paradox moderní doby: Kalorický nadbytek a nutriční strádání
V moderní společnosti se stále častěji setkáváme s oximóronem, kdy je člověk obézní a zároveň podvyživený. Tento stav způsobují ultra-průmyslově zpracované potraviny, které jsou energeticky velmi vydatné, ale postrádají vitamíny, minerály a kvalitní živiny.
Tělo tak sice dostává obrovské množství kalorií, ale na buněčné úrovni stále strádá, protože mu chybí stavební kameny pro správnou funkci. Tyto potraviny navíc fungují jako „dopaminové injekce“ – díky kombinaci tuku a cukru přinášejí rychlé uspokojení, které nás uzavírá do začarovaného kruhu emočního jídla a únavy.
Cesta k nápravě vede skrze budování základní výživové gramotnosti a zaměření se na kvalitu surovin. Markéta Gajdošová doporučuje věnovat pozornost složení nákupního košíku a sledovat, kolik potravin v něm tvoří ty základní, které ani nepotřebují etiketu, jako je maso, vejce, ovoce či zelenina.
Stejně důležité je zařazení kvalitních bílkovin do každého hlavního chodu, což zajišťuje sytost a chrání svalovou hmotu, která je klíčová pro zdravé stárnutí.
DALŠÍ DÍLY PODCASTU
