Jsme národ s unaveným mozkem
Podle různých spánkových studií jen 37 % Čechů říká, že se jim spí dobře. Zbytek bojuje s nekvalitním spánkem, stresem, úzkostmi nebo prostě s tím, že populace stárne. Tohle všechno nám dělá takový mix toho, co bychom mohli o nás, o Češích říct, shrnuje zakladatelka Mozkoherny, Fruhwirtová.
Přidejte k tomu digitální přetížení — zkracující se střihy ve filmech, notifikace každých pět minut, neschopnost dočíst dlouhý článek — a máte recept na mozek, který sice funguje, ale zdaleka ne naplno.
Rutina je největší nepřítel mozku
Možná vás to překvapí, ale největší hrozba pro vaši mozkovou kapacitu není stres ani nemoc. Je to rutina. Jedeme na autopilota. Přijedeme někam podle navigace a vůbec si nevšimneme okolí, říká Fruhwirtová Mozek přitom nutně potřebuje nové podněty a výzvy. Ne přesycení — ale příjemné probuzení.
To znamená: vyzkoušet nový recept, jít jinou cestou do práce, přihlásit se na kurz keramiky nebo fotografování. Aktivity, které na první pohled s tréninkem mozku nesouvisejí, jsou podle studií mnohem účinnější než sedět a vyplňovat paměťová cvičení. Studie totiž prokázaly, že jejich přínos na trénink mozku je minimální.
Kognitivní rezerva: zásobárna na horší časy
V neurovědě se dnes hodně mluví o kognitivní rezervě. Fruhwirtová ji přirovnává ke spíži plné zavařenin: V momentě, kdy máte tu špajzku plnou, je kde brát. Když se zásoby tenčí, začínáte mít pocit, že si to nebo ono dát nemůžete.
Kognitivní rezerva vzniká celoživotní aktivitou — cestováním, vzděláváním, náročným povoláním, kulturním životem. Nezastaví demenci ani Alzheimera, ale dokáže kompenzovat změny, které přicházejí s věkem. Dva lidé se stejnou diagnózou se mohou projevovat zcela odlišně — právě podle toho, jak moc svůj mozek v životě trénovali.
Křížovky nestačí — a tady je proč
Pokud luštíte křížovky, jste dobrá v luštění křížovek. To je celé. Mozek potřebuje širokou škálu různých činností — pohybových, sociálních, kreativních. Zvláště dobré jsou sporty vyžadující postřeh a koordinaci: ping pong, badminton, tanec. Skvělé jsou deskové hry, zvukové nebo hmatové pexeso, hlavolamy s nastavitelnou obtížností.
Klíčové slovo je progres. Jakmile vám něco jde snadno, přestane mozek trénovat. Chcete výzvu, ne rutinu.
Rychlost myšlení je důležitější než paměť
Dvacetileté sledování ukázalo, že trénink rychlosti zpracování informací snižuje riziko demence přibližně o 25 %. Paměťové tréninky takový efekt nemají. Jak tedy rychlost trénovat? Vědomě vnímat okolí, po přečtení článku si v hlavě zopakovat, o čem byl, dělat věci trochu jinak než obvykle. Nejde o rychlé odpovědi — jde o to, aby mozek nezlenivěl.
Sociální kontakt je mikrotrénink mozku
Studie Lancetu z roku 2024 říká, že až 45 % případů demence souvisí s ovlivnitelnými faktory — pohybem, spánkem, vzděláním, ale také sociální izolací. Fruhwirtová
to potvrzuje z praxe: Každý rozhovor tváří v tvář je mikrotrénink mozku. Musíte formulovat myšlenku, reagovat, číst emoce druhého člověka.
WhatsApp ani chat to nenahradí. V seniorském věku, kdy zmizí pravidelný kontakt s kolegy, jsou sociální vazby a komunitní život jednou z nejdůležitějších prevencí neurodegenerativních onemocnění.
Zpomalit neznamená zahálet
Na závěr jedno překvapivé doporučení: dovolte mozku jet na volnoběh. Nekoukat do telefonu, nescrollovat — jen sedět a koukat z okna. To není prokrastinace. Je to úžasný nástroj produktivity, říká Fruhwirtová. Mozek na volnoběhu si třídí informace, plánuje, sáhne si pro vzpomínku. Je to přirozená regenerace — stejně důležitá jako samotný trénink.
Tři věci, které podle Friewertové mozku pomohou nejvíc? Svižná chůze nebo turistika. Sociální kontakt mimo práci — dobrovolnictví, kroužek, nová parta. A aktivní trávení volného času: deskové hry, hlavolamy, cokoliv, co vás přiměje přemýšlet.
DALŠÍ DÍLY PODCASTU LONGEVITY
