Brněnští vědci vyvíjejí nový enzym pro léčbu mrtvice
Ischemická mrtvice vzniká ve chvíli, kdy krevní sraženina ucpe cévu v mozku a přeruší přívod krve do části mozkové tkáně. Současné léky dokážou sraženinu rozpouštět, jejich účinnost má ale své limity a léčbu může komplikovat riziko závažného krvácení.
Právě to se snaží změnit tým odborníků z Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice u sv. Anny a dalších pracovišť. Po deseti letech vývoje představili enzym Brnotepláza, který má spojovat vyšší účinnost s bezpečnějším působením. Pokud se jeho předpoklady potvrdí, mohl by se v budoucnu podávat jedinou rychlou injekcí a rozšířit možnosti léčby pacientů s mrtvicí.
Vesmír může být podle alternativního modelu dvakrát starší
Zatímco brněnští vědci hledají nové možnosti léčby, kanadští fyzikové z Ottawské univerzity zpochybňují jeden ze základních údajů o našem kosmu. Podle současného kosmologického modelu je vesmír starý přibližně 13,8 miliardy let. Rajendra Gupta a Nikolaos Samaras však testují alternativní model CCC+TL, podle něhož by jeho stáří mohlo dosahovat 26,7 miliardy let.
Jejich výpočty zároveň nabízejí jiné vysvětlení některých jevů, které se běžně připisují temné hmotě a temné energii. Jde o alternativní vědecký scénář, nikoli o změnu dosavadního konsenzu – právě další testování má ukázat, zda dokáže obstát.
Suchý led ve vzduchu odstartoval novou kapitolu meteorologie
Dne 13. listopadu 1946 se vědec Vincent Schaefer pokusil ovlivnit dění uvnitř mraku. Při letu nad americkým státem New York rozptýlil do podchlazeného oblaku drobné kousky suchého ledu. Pozoroval, jak se z něj začínají tvořit sněhové krystalky, a jeho experiment se stal jedním ze základních okamžiků vývoje takzvaného zasévání oblaků.
Schaefer přitom nechtěl jednoduše poroučet počasí. Zkoumal, proč některé mraky obsahují ledové krystalky, zatímco jiné zůstávají tvořené podchlazenou vodou. Pokus ukázal, že za určitých podmínek lze vlastnosti oblaku uměle změnit – neznamená to však, že člověk dokáže počasí libovolně řídit.
Nellie Bly chtěla objet svět rychleji než hrdina Julese Verna
Zítra uplyne 137 let od chvíle, kdy se americká novinářka Nellie Bly vydala na cestu kolem světa. Inspirovala se románem Julese Verna Cesta kolem světa za osmdesát dní a rozhodla se zjistit, zda lze podobný výkon uskutečnit ve skutečnosti.
Místo románových dobrodružství ji čekaly jízdní řády, přestupy a navazování lodních a železničních spojů. Do cíle dorazila za něco přes 72 dní. Výprava přitom zapadala do její dosavadní novinářské práce: Bly se proslavila tím, že se nespoléhala jen na cizí vyprávění, ale sama vstupovala do prostředí, o kterém psala.
Výbuch pod autem ruského plukovníka vyšetřuje policie
V Rusku mezitím vyšetřují bombový útok na automobil armádního plukovníka. Jednatřicetiletý muž pracující v petrohradském obchodním řetězci Lenta je podezřelý, že důstojníka nejméně měsíc sledoval, poté připevnil výbušninu pod jeho vůz a krátce po explozi uprchl ze země.
K výbuchu došlo ve čtvrtek a policie po podezřelém pátrá. Případ tak vedle samotného útoku otevírá i otázku, jak se mohl člověk dostat tak blízko k cíli a následně opustit zemi.
Moskva chce podle médií změnit bezpečnostní uspořádání Evropy
Bezpečnostní napětí se netýká jen jednotlivých útoků. Ruští představitelé měli při jednání v Abú Dhabí evropským zástupcům představit své požadavky na nový evropský bezpečnostní řád. Podle informací německého deníku Bild, který se odvolává na své zdroje, Moskva požaduje mimo jiné odchod Finska z NATO a zákaz aliančních základen v pobaltských státech.
Pokud by se takové požadavky staly součástí skutečného vyjednávání, znamenaly by zásadní zásah do bezpečnostního uspořádání severní a východní Evropy.
Jana Peroutková po téměř patnácti letech odchází z České televize
Změny se odehrávají také v českém mediálním prostředí. Moderátorka Jana Peroutková, kterou diváci znají především z hlavní zpravodajské relace Události, oznámila odchod z České televize po téměř patnácti letech.
Rozhodnutí podle svých slov zvažovala několik měsíců. Její odchod je dalším z řady loučení známých tváří s veřejnoprávní televizí a připomíná, že proměny médií se netýkají jen technologií a způsobů sledování, ale také lidí, kteří jejich podobu dlouhodobě utvářejí.
Vědecké poznání se posouvá díky otázkám, které se zpočátku mohou zdát příliš odvážné: jak rozpustit krevní sraženinu bezpečněji, jak starý je vesmír nebo zda lze změnit procesy uvnitř mraku.
Ne každá nová teorie se nakonec potvrdí a ne každý experiment přinese okamžitou změnu. Právě ochota zkoušet, ověřovat a někdy i zpochybňovat dosavadní jistoty ale posouvá hranice toho, co lidstvo dokáže pochopit a ovlivnit.
